Hlavně klídek

08.03.2018

Franka občas štve, že neumím dělat věci v klidu. Tedy s rozvahou, jako každý dospělý a rozumný člověk.  Už tatínek říkal, že když se do něčeho dám, je to jak lavina, která olízne i poslední patra Eifelovky. 🗼
Nemám ráda věci, co se vlečou. A už vůbec ne, když jde o úklid. Takže to lítá. 🚀 A ta paseka za mnou pak bývá občas horor. Včera po šití jsem potřebovala hodit kuchyň do normálu, než se Frank vrátí. Vzala jsem to šmahem.  Výsledek: Pohřbila jsem čtyři talíře, postavené vyzývavě na rohu linky, 🍚 starou porcelánovou dózu 🏺 (blbku pitomou), co neudržela balanc, když jsem stírala rozlítaný vatelín z komody, rozbila lahvičku drahého olivového oleje 🍶 a bude potřeba vymalovat kousek zdi, jak jsem se snažila ten rozprsklý olej vyčistit. 
Myslím si ale, že na vině není "ta moje energie", jak říká Frankův otec. 👴Někde v bytě mám schovanýho mrňavýho skřeta, který mi dělá samé naschvály. 😡 A až ho jednou drapnu, garantuju vám ženušky, že takový tóčo ještě svět nezažil!
Mějte krásnou středu a hlavně klídek. 😉😎