Každý si nese své břímě

15.06.2017

Občas vzpomínám, čím mě uplynulých pár dní překvapilo. Před týdnem to byl zážitek ze čtvrtečního Kauflandu, kam jezdím vážně dost nerada. A zejména ve čtvrtek, kdy tady vypuká už od časného rána slevové šílenství. Nicméně jsem ten den potřebovala něco nutně koupit a Kaufland byl při cestě...

Přede mnou ve frontě stála maminka s malým, asi čtyřročním chlapcem a plně naloženým košíkem. Kluk byl očividně utahaný z vedra a neustále o něco škemral. Když ho paní ignorovala, začal přidávat na hlase. Za chvíli už křičel tak, že ho nebylo možné v tom davu neslyšet. 

Mamině vytekly nervy a dost vztekle se na něho utrhla, ať už drží pusu. A protože byla pěkně rozkurážená, naštvaná na celý svět, odnesla to i pokladní, které se zvýšeným hlasem řekla, jestli by laskavě nemohla "napípávat" zboží rychleji. Pak se otočila ke mě. Nasupeně, zpocená, červená vzteky v obličeji. Jakoby už měla na jazyku něco hodně peprného. Předeběhla jsem jí, usmála se a řekla vlídně: "V klidu paní, mi nikam nespěcháme." 

Na sucho polkla. Sklopila hlavu a po celou dobu už nevydala hlásku. Kluk byl zřejmě tak překvapený, že se taky zklidnil. Když zaplatila a dala zpátky do vozíku poslední "napípnutou" věc, podívala se na mě a na prodavačku a řekla tiše: "Promiňte."

Jsou okamžiky, kdy se nekontrolujeme. Máme za sebou perný den, starostí hromadu, venku vedro na padnutí... Sršíme oheň na všechny strany a neuvědomujeme si v danou chvíli, že ubližujeme jen samy sobě. Hrotíme emoce a nedej bůh, abychom v takové chvíli střetly někoho podobně naloženého. 

Úsměv může mít velkou moc. To není klišé. Je to nejlepší brnění, jaké znám. Můžete ho použít v podobných situacích s velkým úspěchem. Osvědčilo se mi už mnohokrát. A je pravda, jak tvrdíval můj táta, že od lidí se nám vrací pokaždé jen to, co k nim vysíláme.

A jak řešíte podobné situace vy? S klidem nebo jako rozzuřený býk? Napište mi. Nejzajímavější postoje budu publikovat. 

Přeji  vám dost sil úsměv rozdávat i přijímat. :-)
Mějte se krásně. :-)               Ilona

Jak řešíte vy podobné situace?