Na prcka nedám dopustit

18.03.2018

Tenhle prcek byl při mým týdenním pobytu v nemocnici nejvytíženější. 👦 V omezených podmínkách napochoduje kreativita a tak balzámek na rty chvílemi nevěděl kam dřív máznout. 
Pomohl mi hlavně na suché rty, kterými trpím, když mě vyženou jako psa mimo domov.🐕 Ale to je jasný, kvůli tomu se vlastně narodil.
On se ale předvedl i v momentě, kdy mi na paži vyrašila lišej, či co to bylo. Od věčnýho měření tlaku, hmatání pulsu, hledání vhodné žíly pro další brutální vpich... 😡 Po promazání se kůže uklidnila, nesvědila a taky nešla za hranici vkusu. Tedy nezačala třeba mokvat nebo jiné nepřístojnosti.
Chuděru malého jsem zneužila i na prsty u nohou. 👣 A to vždycky po sprše. Ne, že bych v ní něco ulovila - fakt jí každý den ženský řádně vydrbaly. Já si ale z každé cizí sprchy odnáším bacila jménem Blbý pocit. 👽 A ten bývá mrcha, protože se tváří jako skutečnej a dlouho otravuje. Po natření balzámkem se sbalil a vypadl. 💼
Pak jsem ještě balzámkovala nehtová lůžka na rukou, nebo třeba modrofialovou jitrnici - modřinu, jak se jedna ze sester nemohla trefit injekční stříkačkou. 👩‍🔬 Na obojí působil božsky.
Jednoduše balzámek na rty se už ode mě nehne ani na šířku svýho víčka. Jo a věříte, že ho za ten týden skoro neubylo? 👍