Takhle k večeru - Tichý dialog

02.06.2017

Často vedu s věcmi na zahradě tichý dialog. Nejlépe mi rozumějí staré, zapomenuté předměty, zastrčené v koutě, zanesené prachem a nevšímavostí. Spřádám osnovu jejich cest. Odkud se vzaly a proč skončily tam, kde skončily. Nikdy se nesnažím o jejich comeback. Nervu je do přítomnosti s cejchem služ! Líbí se mi ta rezervovanost a zároveň vstřícnost k tomu, co kolem nich plyne. Nemají ambice být užitečné. A snad proto jsou jedinečné. Dokážou ze mě setřást splíny, i když tak trochu animují nostalgii. O hemžení, kterému říkáme život, vědí své. Kolikrát se smějí mým pochybnostem a nechlácholí. Jsem ráda v jejich společnosti. V tom dialogu beze slov a přesto tak plodném. Opouštím je pokaždé vyčištěná a svěží. Nevím, čím to je. A taky není důležité to vědět.            Ilona